Self-Love


Amour. Přemýšleli jste někdy nad tím, co skrývá těch pět čarovných písmen, poskládaných krásně za sebou? Pro mnoho lidí jen klišé, číhající zpoza uliček v romantické komedii, pro jiné výlohy valentýnského dne. любовь

Love je chvíle, kdy se procházíte po horkem vyprahlém městě a na tvářích vám radostně tančí sluníčko. Voda poskakuje z fontány na trávník a dopadající kapičky radosti ulehají na vaši opálenou pokožku. Láska je pohled, kdy kráčíte v karmínových šatech přes přechod rušné ulice a vaše oči uhrane starší dáma. Vyměníte si pohledy a na tváři lemované vrásky vykouzlíte úsměv plný vzpomínek, úsměv skrývající mládí. Je to střetnutí dvou časových neznámých, které se už nikdy neuvidí, byt' na moment se staly jednou ženou. Ženou v rudých šatech.

Liebe je instantní moment, který přichází ve vlnách. Pluje mezi námi jako čerství milenci v rozkoši a každá minuta se zdá naplněná až po okraj životem. Nebe je modřejší, víno silnější a dort chutnější. Je to kouzlo chvíle skrývající se v každodenním štěstí. Tančící kolečka v pokoji, když zlatavý kotouč vystoupá na oblohu, vůně borovic a praskání jehličí, když okusíte ranní běh v chladivém lese a plující červánky při západu slunce, které skrývají obrázky z dětství.

Den za dnem hledáme něco, čím zaplácneme díru uprostřed hrudi. Peníze, životy druhých, strach z dalších zítřků. Co je ale opravdu to, jenž se nám podařilo udělat neviditelným? Často se topíme v problémech, které si vytvořila naše mysl sama. Nespokojenost v práci, příliš náročná škola, problémy v partnerství. Málokdy se ale zastavíme, ukončíme naše myšlenkové pochody a najdeme začátek lana, kterým jsme se my sami dobrovolně obmotali. Kde opravdu začala ta nespokojenost, která kýží životy nás a našich blízkých do dnešního dne? Opravdu za to může někdo jiný, nebo jsme jen rezingnovali na život a postavili neviditelné mříže kolem naší osoby? Ač se náš život může jevit jako bezradný případ, každý zámek má svůj klíč. A pro vyřešení většiny problémů je to právě Self-Love.


Seděli jste někdy v čerstvě posečeném parku plném chichotajících dětí a pozorovali jejich nadšení? Tu neponičenou bezstarostnost, která je pro ně tak vlastní, byt' z tváří maminek už dávno zmizela, uloupena vlastním rozhodnutím. Pohled na tyto děti je tak osvěžující, že mě pokaždé dovede k zamyšlení. Jak se nám podařilo odcizit od našeho vnitřního já a raději upřednostnit cizí idoly? Dokázaly by jste svému tříletému já také tak s přehledem vyčíst, co je na něm špatného a učili ho raději vidět nedostatky, než podpořit a ukázat správný směr? 

Pokaždé když vás cokoliv dožene, stoupněte si před zrcadlo a pořádně se podívejte. Tam totiž uvidíte osobu, která je odpovědná za váš život. Všechny ty úspěchy a neúspěchy, které dopadají na vaše ramena a vy zde stále stojíte, plní síly a přesvědčení, přesvědčení žít.  Podívejte se pozorněji, v panenkách vám září osud, který jste si vy sami vybrali a je jen na vás, jestli se s ním spokojíte. Máte výhrady? Jste nespokojení? Jen do toho! Zbořte tu komfortní zónu, která vás do této chvíle obklopovala a mějte sny. Sny tak velké, že vám bude nepříjemné mluvit s lidmi myslící v malém. Naučte se tančit v dešti a vážit si chvílí, které vám život nabízí. Lačněte po všem tom dobrodružství, která na vás čeká za okny teplého domova. A čas od času dejte životu volnou ruku, necht' vám dovolí přivést někoho do života. Protože život je jen souhra nahodilého setkání, které má pokaždé smysl.

“Maybe some people just aren't meant to be in our lives forever. Maybe some people are just passing through. It's like some people just come through our lives to bring us something: a gift, a blessing, a lesson we need to learn. And that's why they're here. You'll have that gift forever.”

Ač tomu možná nebudete věřit, živit je jako puzzle. Samotný dílek pro nás často moc neznamená, je to jako kapka v moři. Jakmile ovšem seskládáme celý obraz, pochopíme souvisloti, které nám dříve nadávaly smysl.  

Najděte si cestu k sobě, která se za ty roky možná už ztratila v mlze. Čas uplyne nezávisle na vaší volbě a je škoda nepoznat a nemilovat pravé já, kterým opravdu jste. Nežijte s cizím stínem a nesnažte se měnit kvůli ostatním. Jediné, na čem opravdu záleží, jste Vy sami. Dostali jste život, tak ho žijte. To je totiž to jediné, co je vaším skutečným životním posláním. Snažte se žít naplno a odvažte se udělat i to, co vás děsí. Protože tak jako lod' je v přístavu v bezpečí, není to důvod, proč byla stavěna.

Silvie


4 komentářů:

  1. Skvele napísané! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsi nádherná!! Asi jsem se zamilovala do tvého blogu, máš úžasné vlasy!!!! ❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ty jsi úžasná 💖 Děkuju 🌹

      Vymazat

Děkuji za komentář! ♥